Tuesday, 4 September 2018

Do školy dveřmi i Oknem

Vážení čtenáři,

rozběhl se nám nový školní rok a s ním přišlo množství větších či menších změn. Školu převzal nový pan ředitel, obměnila se část učitelského sboru, studenti přišli, přešli, odešli - a přesto již zítra začneme s výukou, jako by se nechumelilo.

Co se nezměnilo je poptávka po redaktorech. Máte nějaké zajímavé zážitky z prázdnin, postřehy ze školy, nebo jen tak ze života? Odměny za kvalitní příspěvky zůstávají také nezměněny - rozdáváme hezké známečky z češtiny (na jiných předmětech se pracuje) pro autory publikovaných článků.

Pro další informace nebo jen tak na kus řeči se zastavte v redakci (kabinet 44).

Hodně úspěchů v novém školním roce přeje

Matěj Bína,
šéfredaktor

Wednesday, 6 June 2018

Máme na rok na klid nárok?

Skončil květen a s ním měsíc maturit, období intenzivní jak pro maturanty, tak pro třeťáky, kteří jsou jim v patách. Někteří studenti 3. ročníku dění o úroveň výš sledovali se zájmem, a dokonce se šli podívat na jednu zkoušku z českého jazyka, který je jedním z nejobávanějších předmětů. Byli zvědaví zejména na ochotu učitelů pomoct - nebo naopak potopit.

Někteří nemají úplně jasno v tom, jak jsou maturity strukturované a jak probíhají. Mají představu, z čeho budou maturovat a psát práci, ale nejsou si úplně jistí, jak má vypadat obhajoba a jak bude hodnocena.

Paní učitelka Kurcová, třídní třeťáků, soudí, že letošní maturity dopadly dle očekávání - až na pár nepříjemných překvapení u státní i školní části, které ale studenti jistě napraví v září. Ve stejném období očekává nárůst aktivity u svých studentů, i těch, kteří si zatím existenci závěrečné zkoušky nepřipouští. "Kdo se připravoval průběžně od konce třeťáku, nebo aspoň od září, tam to bylo na výkonu hodně znát," říká. Zvláště důležitá je prý také včasná volba tématu maturitní práce. Kdo ho sám nevymyslí, tomu bude přiděleno a "ta hezká už učitelům došla".

Věříme, že nastávající čtvrťáci přistoupí ke zkouškám zodpovědně a oslaví úspěch již při prvním termínu. Zbývá už necelý jeden rok!

Thursday, 26 April 2018

Hledači ztracených chyb

Kdysi dávno, když internet tekl rychlostí kolem 1 kbps a vytáčené připojení se platilo po minutě, jsem poznal Nix Gerit. A protože tehdy ještě na internetu nebyl jen tak někdo (nebo byl, ale rodiče o tom nevěděli), měli jsme párkrát možnost se setkat i osobně. Před pár dny jsme si opět povídali - už moderně, přes Facebook - a protože Nix teď pracuje jako testerka software, poprosil jsem ji o rozhovor o této profesi, která by mohla zaujmout naše ajťáky.

Velká část otázek byla poskytnuta studenty 4. ročníku SOŠ IT. Díky!

Jak se člověk stane sw testerem?

Testeřina je docela dobrá vstupní pozice do IT světa, pokud máte ty správné povahové vlastnosti, protože nejsou potřeba tak obrovské technické znalosti hned od začátku. Programovat bez znalosti principů, velké praxe a logických vloh nejde - hned v prvním úkolu se po vás chce využít všechno, co umíte a prostě to napsat v rozumném čase musíte. Nejběžnější a nejjednodušší způsob, jak se člověk stane testerem, je tak, že se buď při nebo po škole přihlásí na brigádu jako opice na klikání podle testovacích scénářů - to jsou návody sepsané test analytiky, říkající přesně, kam se má kliknout, co se tam má napsat a co se má stát. Banky potřebují, aby jejich produkty fungovaly skutečně neomylně (jakmile jde o peníze, tak to musí být 99,99% správně, jakýkoliv omyl je sakra drahý a to přece nechtějí), takže si platí tým test analytiků, kteří sepíší, jak se daná věc má otestovat, a pak nechají ty testovací scénáře proklikat stem lidí. Od toho se pak spousta lidí “odpíchává” a jde dál.

Já osobně jsem začala jako “nejjuniornější” programátorka v jedné malé firmě, kde po třech měsících usoudili, že mám příliš velký talent na rozbíjení, a nabídli mi post testera. To je mimochodem taky extrémně důležitá vlastnost pro dobré testery. Určitá poťouchlost, nadšení, zvídavost a nutkání snažit se "rozbít" kód, které vás žene k nalezení co nejvíce chyb a "převezení" pánů programátorů.

OK, to je obsáhlejší, než jsem čekal.

Mám to scuknout? Ono je docela hodně, co k tomu říct...
...

Tuesday, 24 April 2018

Jednorožec L, kapitola 2

Žít v kouzelném lese není jen tak. Své o tom ví jednorožec Luka. Třeba když se žení takoví skřítci, to není žádná veselice.

I ta nejmenší skřítčí svatba je nezapomenutelnou událostí. Když Luka kolem jedné jenom prošel, jeden tvrdohlavý skřítek ho pak ještě čtvrt roku každé ráno budil pokřikem "to byla ale svatba, co?!"

Téhle svatby se navíc musel přímo zúčastnit, protože čtvrtá prateta nevěstiny osmé sestřenice z druhého kolene byla kamarádkou Lukovy maminky. Postával tedy na kraji mýtiny, snažil se působit nenápadně a na nikoho nešlápnout.

Bylo horko a dusno. Hovor skřítků, který neutichnul ani během obřadu, připomínal bzukot včel. Na Luku padala dřímota, až ho znenadání probral hlasitý zvuk zvonku. Poplašeně zamrkal a pak si všimnul drobné postavičky, co mu stála na čele a opírala se o jeho roh. Měla pruhovaný frak, vysoký cylidr, zlaté kapesní hodinky a hustý zrzavý knír. Už od pohledu to byl gentleskřítek.

"Nazdar bazar," řekl a vyprázdnil svou skleničku nektaru. "Tohle bylo tři sta třiatřicáté cinknutí! Co jiného je tady k drinknutí?"
...

Monday, 9 April 2018

Jednorožec L, kapitola 1

Žít v kouzelném lese není jen tak. Své o tom ví jednorožec Luka. Třeba hned každé ráno, když jde k potoku pít, musí řešit žáby.

Žab je hodně a jedna je protivnější než druhá. Je až škoda, že umějí mluvit, protože si jen na každého otevírají pusu. Také mají každý den jinou barvu. Potok je kvůli nim občas modrý, jindy červený nebo černý.

Jednou šel Luka k potoku, který už z dálky vypadal jako zasněžený. A především bylo ticho. Žáby zpravidla na Luku křičely, sotva zahlédly jeho bílou srst skrz stromy. Teď si každá hleděla svého, i když přišel přímo mezi ně a sklonil hlavu, aby se napil.

"Žáby," nevydržel to nakonec a zeptal se, "proč se mi dnes neposmíváte?"

"Proč bysme se posmívaly jiné žábě?" pohoršily se obojživelnice.

"Já ale nejsem žába!" zamračil se Luka, ale pohledem se ujistil, že má pořád kopyta, a ne plovací blány.

"Všechny žáby jsou bílé," odpověděly. "Ty jsi bílý. Proto jsi žába."

Ilustrace: Claire, 7. třída


Thursday, 29 March 2018

Se stáží do světa a dál

Školu jde s prací spojit různě: spousta studentů má nějakou tu brigádu, ti z odborné školy chodí na praxe. Brigáda ale mívá zcela jiné parametry než vysněné povolání - pokud tedy nesníte o doživotním prodeji zmrzliny - a praxe bývá dle názoru zaujatých studentů i zaměstnavatelů příliš krátká. Zajímavou kombinací obou je stáž, možnost zpravidla pro studenty vydělat peníze specializovanou prací pod dohledem zkušeného mentora. A co víc, velmi často míří daleko za hranice republiky.

Na stáž v ČR s Cestou pro mladé

Cesta pro mladé je projektem Fondu dalšího vzdělávání. V rámci Workshopu o stážích pro SŠ nám jej přišla představit regionální manažerka pro Jihočeský kraj a Vysočinu, Ing. Michaela Švecová.

Tento projekt sice působí jenom v rámci ČR, ale mimo stáže samotné nabízí i kurs měkkých dovedností a rozsáhlé poradenství. K vyhledávání stáží je třeba se registrovat na webu projektu, které je zdarma. Zúčastnit se mohou i studenti současného 3. ročníku SŠ - od dubna inzerují firmy stáže začínající 1. července.

Globální cíle v rámci startupů a dobrovolnictví: AIESEC

AIESEC je největší mezinárodní studentská organizace. Na našem workshopu jej představila českobudějovická referntka profesních a dobrovolnických stáží v zahraničí, Karolína Zemanová.

Profesní stáže v jejich nabídce sice vyžadují titul aspoň bakaláře, ale široká škála možností tu je i pro středoškoláky. Jste-li příznivci udržitelnosti globálního rozvoje, můžete vycestovat jako doborovlník do míst, kde možná právě vy pomůžete aspoň trošku zlepšit svět. Chcete být součástí příběhu firmy, ze které může vyrůst další Apple? Vyberte si, kterému start-upu pomůžete na jeho cestě za světlem!

Tuesday, 27 March 2018

Hvězdy, jak je neznáte

Víte, jak staré jsou hvězdy? Jak stará je věda, která je zkoumá? Rozhodně víc než 60 let, ale právě tolik je letní škole astronomie - Astronomické expedici v Úpici.

Protože obrázek vydá za tisíc slov a video má obrázků opravdu hodně (o zvuku nemluvě), tady je krátký průlet předchozími ročníky: